24. listopadu se na český internet dostal pořádný BLOCKBUSTER. Vášnivý čtenář na páteční ponurý listopadový den čekal spoustu článků o postupu plzeňské Viktorky, vítězství Slavie. Mediálnímu zájmu se již tradičně těšila nově sestavená sněmovna. Zpravodajské servery zrovna podávaly informace o neúspěchu Petra Fialy při volbě místopředsedů sněmovny. A v tu chvíli to přišlo...
Jiří Kajínek, delikvent, recidivista, odsouzený za dvojnásobnou vraždu, má své vlastní bonbony. A to vše 6 měsíců a jeden den po jeho propuštění z věznice v Rýnovicích. Nemusím zdůrazňovat, že podstatnou část společnosti tato zpráva nenadchla, a to ne z důvodu zvolení ovocné příchuti tohoto výrobku.
Kajínek vzbuzuje v lidech bilaterální emoce. Společnost jej buď nenávidí nebo miluje. Pro řadu lidí byl pořad TV Prima Já, Kajínek, jakýmsi kopancem do obličeje ve stylu Patrice Evry. Ovocný mix Kajínky jim na náladě rozhodně nepřidá.
Jak celý projekt vlastně vznikl? Kajínek dal autorská práva k jeho podobizně a sloganu jedné brněnské firmě. Ta následně výrobu zaplatila s tím, že nejznámější český odsouzený bude bonbony rozdávat během autogramiád svých knih. "Tak sladká je moje svoboda" hlásají Kajínkovy drops.
Nicméně z řad odborníků na marketing firma bilancuje na tenkém ledě. Firmy si ovšem za svým výrobkem stojí. “Pro nás je to způsob, jak se zviditelnit, jsme 25 let na trhu a můžeme si určitou rebelii dovolit”, uvedl pro deník E15 majitel firmy Radomír Hladík. Že by se nám tu rázem objevila nová definice již stokrát omílané fráze "negativní reklama - taky reklama?"
Kajínek sám o sobě má jistě velký marketingový potenciál. Ten má ovšem kde-kdo z odsouzených. A mnohdy se jedná o vyšší ligu, než kterou mezi vězni hrál Kajínek. Pro příklad všech lze zmínit nedávno zemřelého Charlese Mansona. Podivín, hollywoodský zabiják a pachatel několika brutálních vražd s vytetovanou svastikou na čele, který se těšil velkému zájmu fanynek a jedna z nich si jej dokonce rozhodla vzít i přes zábrany mříží. A to ji, prosím pěkně, bylo o pěkných 55 let méně. Onen marketingový potenciál je ovšem na těžké hraně morálna, kterou v subjektivních kritériích společnosti velmi často překračuje.
Jistě. Srovnání Kajínka s Mansonem je irelevantní. Ovšem dovedete si představit obdobný případ v zemi, kde má člověk, odsouzený za dvojnásobnou vraždu, takovou popularitu? Jistě, můžeme namítat, že jsme Češi, máme rádi srdceryvné příběhy, děláme si věci po svém a trocha rebelství je v každém, z nás, ale není Projekt Kajínek přeci jen příliš?
Očividně si to nemyslí TV Prima, která několikadílný pořad Já, Kajínek zasadila do hlavního vysílacího času v neděli od 20:15. A jeho sledovanost rozhodně není v červených číslech. Šestapadesátiletého rodáka z východočeských Prachovic posadila TV Prima posadila před černé plátno a dala mu možnost unikátní zpovědi nebo vyjádření se k výrazné části národa. Ovšem znovu jsme u bilancování s morálnem.
Groteskním závěrem - máme se stále divit? Děje se tak v republice, jejíž prezident při nástupu do funkce poměrně jasně negativně hovořil o Andreji Babišovi, aby mu o necelých pět let dat bianco šek na sestavení vlády. Stejná osoba také deklarovala, že Kajínkovi milost nevydá. Leč slova jsou leckdy v rozporu s činy. Děje se tak v zemi, jejíž občané si lehce vytvoří ideály, postavené na demagogii a neúplné pravdě. Pokud Kajínka budeme chtít vidět jen jako oběť systému a milého chlapíka, co chce normálně žít, tak ho takhle zkrátka uvidíme.
Leckomu se ale při současném dění v České republice vybaví J.R.R. Tolkien a část věty z jeho slavné trilogie pána prstenů. "Tam, kde se snoubí šero se šerem."